|
|
Posouzení metody využívající přenosnou měřicí sestavu s průtokoměrem
Štarhová, Marie ; Šafář,, Robert (oponent) ; Žoužela, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením metody měření průtoku využívající přenosnou měřicí sestavu s průtokoměrem používanou v oblasti úředního měření v profilech s volnou hladinou. U této metody jde o řízenou simulaci požadovaného průtoku pomocí přenosné měřicí sestavy. Tento přístup je ve vztahu k ostatním metodám úředního měření, u kterých dochází k přímému měření průtoku, inovativní. Práce je založena na rozsáhlé literární rešerši související s elementárním prvkem této sestavy – průtokoměrem. Na základě jednotlivých charakteristik jsou zpracovány technické a metrologické požadavky jak na průtokoměr, tak na ostatní prvky měřicí sestavy. V kontextu s těmito poznatky a požadavky úředního měření jsou dále definovány a následně vypočteny vstupní zdroje nejistot měření touto sestavou. Poznatky z této práce jsou plně aplikovatelné do praxe subjektů autorizovaných pro úřední měření předmětnou metodu.
|
|
| |
|
|
Hodnocení přesnosti a způsobilosti souřadnicového stroje PIONEER DEA
Hrdlička, Martin ; Zahálka, Jiří (oponent) ; Pernikář, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přesností a způsobilostí souřadnicového měřicího stroje Pioneer Dea. Cílem práce je vyjádřit pomocí metodiky mezinárodního slovníku termínů v metrologii nejistotu měření a pro vytypovaný výrobek určit způsobilost kontrolního procesu. Pro vyhodnocení způsobilosti kontrolního prostředku je využita metoda koeficientů cg a cgk. Dále je vypočtena nejistota měření a pomocí ukazatele způsobilosti gpp je kontrolní proces pro vytypovanou součást vyhodnocen.
|
|
|
TYPOVÝ PROTOKOL SYNCHRONNÍHO STROJE
Řezníček, Martin ; Hájek, Vítězslav (oponent) ; Veselka, František (vedoucí práce)
Cílem této práce je teoreticky posoudit zkoušky (typové a kusové) synchronních generátorů a posléze i prakticky změřit a vyhodnotit ve výsledném typovém protokolu. Teoretická část obsahuje rozbor norem pro jednotlivé zkoušky a popis skutečného provedení na zkušebně elektrických strojů. Součástí práce je poukázat na nákladnost zkoušek s rozborem na dílčí náklady a stanovení nejistoty měření.
|
|
|
Nízkoúrovňové měřicí metody
Müller, Tomáš ; Steinbauer, Miloslav (oponent) ; Fiala, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o způsobu měření signálů nízkých úrovní. Je zde nastíněno, jakým způsobem by se mělo postupovat při návrhu měřicího systému a výběru měřicího přístroje a příslušenství. Dále je zde uveden výpočet chyb a dneska čím dál tím více používaných nejistot, bez kterých by nebyl výsledek měření úplný. Další část práce ukazuje na praktické měření v oblasti nanovoltů a pikoampér, kde jsou ukázány a popsány typy zapojení používané k těmto měřením. Další kapitoly pojednávají o zásadách měření malých úrovní elektrických proudů a napětí. Snaží se poukázat na jevy, které se nepříznivě podílejí na přesnosti měření a seznámit s kroky, jenž pomáhají tyto efekty zmírnit. Tyto napětí a proudy jsou v normálním měření zanedbatelné, ale u nízkých úrovních velmi ovlivňují výsledek. Dále je tu popsán princip měřicího zesilovače a blíže zmíněny parametry a použití přístrojového zesilovače s velmi nízkým klidovým proudem INA 116. Předposledním bodem této práce je příklad využití tohoto obvodu při měření pomocí aspiračního kondenzátoru, u kterého je objasněn jeho fyzikální princip a parametry pro návrh. V poslední části je rozebráno měření koncentrace vzdušných iontů aspiračním kondenzátorem. Je zde popsán systém měření a výsledky při měření koncentrace vzdušných iontů.
|
|
|
Měření elektromagnetického vyzařování v částečně a plně bezodrazových komorách
Deneš, Roman ; Růžek, Václav (oponent) ; Dřínovský, Jiří (vedoucí práce)
Práce si klade za cíl podrobný rozbor mechanismů šíření elektromagnetických vln v bezodrazových komorách. Při analýze je zohledněn vliv měřící vzdálenosti, konfigurace pracoviště a dalších parametrů. Dále se práce zabývá validací obou typů bezodrazových komor a zkoumá vliv vybraných parametrů na výsledky měření. Na základě teoretického rozboru a praktických měření je provedeno srovnání mezi částečně a plně bezodrazovou komorou, případně třímetrovou a desetimetrovou měřící vzdálenosti. Práce též obsahuje podrobnou analýzu zdrojů nejistot.
|
|
|
Posouzení metody využívající přenosnou měřicí sestavu s průtokoměrem
Štarhová, Marie ; Šafář,, Robert (oponent) ; Žoužela, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením metody měření průtoku využívající přenosnou měřicí sestavu s průtokoměrem používanou v oblasti úředního měření v profilech s volnou hladinou. U této metody jde o řízenou simulaci požadovaného průtoku pomocí přenosné měřicí sestavy. Tento přístup je ve vztahu k ostatním metodám úředního měření, u kterých dochází k přímému měření průtoku, inovativní. Práce je založena na rozsáhlé literární rešerši související s elementárním prvkem této sestavy – průtokoměrem. Na základě jednotlivých charakteristik jsou zpracovány technické a metrologické požadavky jak na průtokoměr, tak na ostatní prvky měřicí sestavy. V kontextu s těmito poznatky a požadavky úředního měření jsou dále definovány a následně vypočteny vstupní zdroje nejistot měření touto sestavou. Poznatky z této práce jsou plně aplikovatelné do praxe subjektů autorizovaných pro úřední měření předmětnou metodu.
|
|
| |
|
|
Posouzení metody stanovení průtoku jímáním kapaliny do odměrné nebo vážicí nádoby
Valdová, Klára ; Šafář,, Robert (oponent) ; Žoužela, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením dvou metod měření průtoku používaných v oblasti úředního měření v profilech s volnou hladinou. A to metodou jímání kapaliny do odměrné nádoby a metodou jímání kapaliny do vážicí nádoby (vaku). Hlavním cílem práce bylo v rámci řešení Plánu rozvoje metrologie ÚNMZ zpřesnění nejistot určených způsobem A a B pro tyto dvě metody měření průtoku, protože v dřívější době byly tyto nejistoty stanoveny dle starších metodik a s etalony průtoku s nižší přesností. Celá práce se opírá o rozsáhlá experimentální měření průtoku posuzovanými metodami, která byla provedena v Laboratoři vodohospodářského výzkumu v Brně. Metoda jímání kapaliny do odměrné nádoby byla posuzována pro čtyři různé objemy nádob, a to 9 l, 15 l, 30 l a 50 l. Pro každou nádobu jsou v experimentální části práce stanoveny relativní nejistoty určené způsobem A a B vztažené k průtoku. Tyto nejistoty byly v rámci diplomové práce stanoveny i pro metodu jímání kapaliny do vážicí nádoby (vaku), která byla posuzována pro průtoky od 0,5 l/s do 10,0 l/s.
|
|
| |
host ::
RSS.